Pivo Radegast nese jméno boha hojnosti a úrody. Sochu má u Radhoště


Radegast

Socha boha Radegasta

Návštěva Moravskoslezských Beskyd každého turistu přesvědčí, že nejrozšířenějším pivem na východě České republiky je jednoznačně pivo značky Radegast.

Mladý pivovar z Nošovic

Pivovar založený teprve v roce 1965 v Nošovicích nedaleko Frýdku-Místku začal vařit své první pivo pět let po položení základního kamene. Úspěšně si prošel i privatizací v roce 1991 a po osmi letech samostatného působení se stal součástí největšího českého koncernu Plzeňský Prazdroj, a.s.

Pivovar vaří klasický český ležák, nošovická varianta má však charakteristickou hořkou chuť, kterou nepohrdnou ani znalci dobrého piva. Tuto chuť dal pivu jeho první sládek Jaromír Franzl, nyní označovaný jako otec piva Radegast, později se stal i ředitelem a poradcem při zavádění technických inovací. Franzl byl v roce 2005 uveden i do Síně slávy českého pivovarství.

Nyní pivovar vyrábí tři produkty – „dvanáctku“ Radegast Premium, „desítku“ Radegast Original a nově speciál Radegast Extra Hořký. Čtěte také: Radegast Extra Hořký poprvé již tento čtvrtek. Pokřtí ho zlatí olympionici

Bůh hojnosti Radegast

Název dal pivovaru pohanský bůh hojnosti a úrody Radegast, jehož socha stojí mezi Pustevnami a Radhoštěm. Na Radhošti se také Radegast uctíval. Legenda praví, že až křesťanští misionáři Cyril a Metoděj modlu svrhli a na Radhošti vztyčili kříž. Boha se však tak úplně nezbavili, neboť dnes je symbolem moravskoslezského regionu, a to i s pomocí nošovického pivovaru.

Pivovar Radegast se totiž finančně ujal zhotovení žulové kopie původní sochy Radegasta, která stála na beskydském hřebeni od roku 1931. Autor původního díla Albín Polášek nasadil Radegastu býčí hlavu, obdaroval ho rohem hojnosti s kachnou a valašskými krpci. Socha byla zhotovena z umělého kamene s ocelovou výztuží a žulovou drtí. Nedokázala však čelit tvrdým přírodním podmínkám, proto ji nahradila její sedmitunová žulová kopie vyrobená v Leskovci u Vsetína.

-les-