Češi pijí pivo střídměji, ale oceňují jeho rostoucí kvalitu, ukázal výzkum


Muž s pivem

Pijeme střídměji, zhoršuje se podle nás cenová dostupnost piva; naopak oceňujeme rostoucí kvalitu, nabídku, chuť i společenskou prestiž zlatého moku. Tyto a další zajímavé výsledky přinesl nový výzkum mapující postoje Čechů k jejich oblíbenému nápoji.

Pivo pije 9 z 10 mužů, o něco méně žen

Nejnovější výzkumy o postavení piva v české společnosti ukazují, že se dlouhodobě výrazně nemění podíl lidí, kteří v České republice pijí pivo. Ačkoli lze sledovat, že konzumentů piva v populaci velmi pozvolna ubývá, i nadále jejich podíly dosahují hodnot kolem 90 % u mužů a 50–60 % u žen.

Podobně mírně, avšak dlouhodobě, klesá i množství piva, které u nás vypijí muži, zatímco u žen zůstává situace dlouhodobě neměnná. Neexistuje nijak výrazný rozdíl mezi věkovými nebo příjmovými sociálními skupinami.

Zjistil to výzkum, který pravidelně od roku 2004 pořádá Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., v rámci dílčího projektu Pivo v české společnosti.

Stoupající úrovně piva si Češi všímají

Jednoznačně nejčastěji si česká veřejnost všímá zlepšení v nabídce druhů piva na trhu, posunu v kvalitě čepování, zlepšení v kvalitě piva jako takového, chuti piva a jeho společenské prestiže. Naopak nepříznivě hodnotí český konzument růst cen piva.

„Trend poklesu konzumace piva považujeme za logický důsledek několika jevů. Je to především vliv dlouhodobých změn v životním stylu obyvatel, rostoucí tlak na pracovištích s cílem intenzivněji využívat pracovní dobu a v neposlední řadě rovněž fakt, že generace velkých konzumentů piva postupně odchází. S tím souvisí také naše intenzivní snaha prezentovat pivo jako nízkoalkoholický nápoj, který je nicméně třeba konzumovat střídmě,“ řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

„Velmi potěšitelný je posun v náhledu na fakt, že konzumenti vnímají jeho zlepšující se kvalitu, rozvíjející se nabídku na trhu a také rostoucí prestiž našeho piva,“ doplnil Jan Veselý.

Spotřebitelé se drží oblíbených značek

Mírný, avšak z dlouhodobého hlediska trvalý, je rostoucí příklon konzumenta k určité značce piva z konkrétních pivovarů, v roce 2011 tomu tak bylo u 83 % u mužů. Podobné, avšak méně výrazné, je profilování a upevňování preference určitého piva u žen, kde se dlouhodobě pohybuje kolem 53 %.

Za zmínku stojí fakt, že příklon k určité značce není vázán na věk nebo vzdělání pijáků piva. S tím souvisí skutečnost, že český konzument piva je spíše konzervativní, i když v posledních letech stále více vnímá rozšiřující se nabídku piv včetně pivních speciálů. Ochota experimentovat s novými značkami nebo druhy piv existuje, ale není příliš výrazná. Náš konzument – alespoň podle toho, co přiznává – nadále preferuje chuť před cenou, ačkoli stále citlivěji vnímá fakt, že ceny piva rostou. Podle vyjádření respondentů je navíc vliv reklamy na to, jaké pivo konzumují, nadále spíše okrajový.

„Výzkum potvrdil, že pivo neztratilo nic ze své univerzální pozice nápoje, u kterého nenajdeme významné odlišnosti mezi sociálními skupinami různého věku, vzdělání nebo příjmů, a současně ukázal, že české pivo jako nápoj prošlo v poslední době vývojem, který obyvatelé u nás hodnotí převážně příznivě nebo neutrálně,“ uvedl PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D., z CVVM.

„Fakt, že klesá konzumace piva na hlavu, nemusí být chápán jako vysloveně negativní jev, neboť spotřeba piva na osobu se u některých lidí u nás pohybovala na krajní mezi akceptovatelnosti,“ dodal Jiří Vinopal.

Budoucnost piva vidí Češi světle

Vcelku optimisticky vnímá budoucnost českého piva naše veřejnost s konzumenty v čele. Přibližné 30 % z dotázaných očekává další zlepšování budoucího vývoje českého piva, dalších 47 % sází na setrvání současného stavu. Pouhých 8 % respondentů se domnívá, že se situace zhorší, a zbytek pak neví.

Průzkum v rámci dlouhodobého projektu Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM – se uskutečnil v období od 5. do 12. září 2011 na území České republiky na vzorku 984 dotázaných starších 15 let. Metoda sběru dat měla formu rozhovoru tazatele s respondentem.