Chemie piva: víte, co pijete?


Pivo ve sklenici

Netřeba Čechům vysvětlovat, co je pivo. Bylo by to zbytečné, asi jako hledat Lochneskou příšeru v JARu, jestli nemá náhodou dovolenou. Ale ptali jste se sami sebe, jaké látky pivo obsahuje?

Kromě toho, že lze v pivu nalézt alkohol, vitamíny B (konkrétně vitamíny B1 B2, B6, B9) a oxid uhličitý (CO2) , je tu i celá řada dalších látek ovlivňujících chuť, vzhled a vlastnosti piva.

Čtěte také: Chmel dodává pivu příjemnou hořkost. Nejvíce ho roste u Žatce

Alkohol neboli etanol

Alkohol nebo lépe etanol (nebo po starším způsobu ethanol) je v pivu nezastupitelným jedem. Jeho konzumace je pro lidský organismus toxická, ale nutno říci, že právě kvůli jeho účinkům pivo lidé konzumují. Etanol se dá dokonce použít jako lék, při požití metanolu, protože dokáže vyvázat metanol z vazeb. Čtěte také: Alkohol srdci opravdu prospívá, potvrdila čerstvá studiee

Piva běžně obsahují kolem 4 až 5 % alkoholu, to znamená asi čtvrt deci čistého alkoholu v jednom pivu. Nealkoholická piva mají jistou malou toleranci alkoholu. Na každém konkrétním pivu, i nealkoholickém, je obsah alkoholu uveden na obalu.

Cukry a bílkoviny

Aby alkohol mohl vůbec vzniknout, je zapotřebí cukr. Cukr sladový, jak už jeho název napovídá, je ze sladu. Podle stupně karamelizace sladu, respektive cukru, rozeznáváme piva světlá a tmavá a dále jejich různé stupňovitosti. Cukr má samozřejmě podíl na chuti piva. Piva pro diabetiky osahují cukru i etanolu méně, protože obě tyto látky jsou považovány za energetické.

Nelze ovšem zapomenout na látku tak důležitou, jakou jsou bílkoviny. Nejvíc jich je u kvasnicových piv, a to buď nefiltrovaných, anebo piv, do kterých je kultura dodatečně vpravena – přefiltruje se, pasteruje, stočí a přidá se kultura kvasinek, která je již předem usmrcená.

Oxid uhličitý

CO2 neboli oxid uhličitý (po staru kysličník uhličitý, dnes se tento termín již neužívá) vzniká v pivu působením kvasinek. Dodává pivu jeho charakteristický říz. Podíváte-li se někdy pozorněji na běžné české pivo, můžete si všimnout, že bublinky oxidu uhličité stoupají od spodu. U většiny piv vařených v Česku se totiž používají kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae var. carlsbergensis. Jde o variantu kvasinek, která piva prokváší spodně; ostatní varianty prokváší svrchně, a to je případ ostatních piv. Při pohledu na některá převážně zahraniční piva si můžete všimnout, že bublinky CO2 stoupají od vrchu piva (piva svrchně prokvášená). Piva svrchně a spodně prokvášená se i jinak čepují kvůli oxidu uhličitému, který vytváří jinou pěnu u každého z nich.

Čtěte také: Kvalitu piva v Česku kontroluje inspekce. Snaží se bránit napodobeninám

-sto-