Nový rok přivítejte přípitkem se šampaňským


Šampaňské

„Umírám. Již dlouho jsem nepil šampaňské,“ prohlásil Anton Pavlovič Čechov. Natolik oblíbené je u mnohých šampaňské. Nesmí chybět ani při vítání nového roku.

Základ pro šampaňské víno vzniká mícháním několika, někdy i desítek, druhů a odrůd vína. Na trhu je obrovský výběr pravých šumivých vín.

Za vynálezce metody výroby šampaňského vína, pojmenovaného podle francouzské oblasti Champagne, se považuje Don Perignon. Ten se však podle více zdrojů spíše pokoušel nežádoucí bublinky ze svého vína odstranit. Ačkoliv se zasloužil o rozvoj vinárenství díky svým mnoha „zlepšovákům“, šampaňské pravděpodobně neobjevil.

Výrobou šumivého vína se však zabývali vinaři od samého začátku 19. století. První šumivá vína obsahovala na dně láhve vrstvu kvasnic, které jsou potřebné pro druhotné kvašení. Vinaři se postupem času pokusili vymyslet metodu, jak se zbavit kvasnic ukládaných na dně, aby bylo víno čiré. To se jim, jak dnes víme, nakonec podařilo. První „vynálezci metody“ se pokoušeli láhve otáčet vzhůru dnem a pravidelně s láhví třást, aby se kal dostal do hrdla. Po použití této metody však vždy na dně láhve kvasinky zůstaly.

Řešení nalezl v roce 1810 Antoin Müller, který láhev nejprve nechal otočenou o 45 stupňů a poté ji postupně otáčel, až zůstala otočená hrdlem dolů. Výrobci tak každý den během několika týdenního druhotného kvašení láhve pootáčejí. Kvasinek se pak zbavují otevřením láhví, kvasinky tlakem vystříknou z láhve a ta se poté znovu zašpuntuje. Francouzští vinaři metodu využívají dodnes, čím dál více výrobců však přechází k modernizaci, kdy celou proceduru vykonávají stroje.

-les-