Pivní sud ke 170. výročí Prazdroje vyroben. Noví bednáři byli přijati


Pivní sud Pilsner Urquell

V bednárně pivovaru Plzeňského Prazdroje proběhl ceremoniál přijetí dvou zaučených tovaryšů mezi mistry bednáře. Po přijímacím rituálu byl představen tzv. jubilejní 170litrový sud, jeden z těch, které se stanou součástí oslav 170. výročí zrodu společnosti Plzeňský Prazdroj a ležáku Pilsner Urquell. Čtěte také: Plzeňský Prazdroj slaví 170 let a nabízí výjimečné jubilejní prohlídky

Noví bednáři Prazdroje přijati

Po třech letech učednické práce ve starobylém řemesle konečně vstoupili Ladislav Brůha a Karel Hofman do cechu bednářského. Součástí přijímací zkoušky byla závěrečná práce na 38hektolitrovém ležáckém sudu – tzv. bednění dna. Následoval tradiční bednářský pohlavek dle starého zvyku a poté představení výroby prvního z deseti 170litrových sudů, které bednářská parta zhotovuje pro letošní oslavy 170. výročí společnosti Plzeňský Prazdroj a piva Pilsner Urquell.

Jedni z posledních bednářů v Evropě

„Plzeňský Prazdroj je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává řemeslná zručnost pivovarských bednářů. Bednáři stavějí a opravují sudy náročnými klasickými postupy, které si předávají z generace na generaci. Pro zachování řemesla je proto důležitá výchova dalších nástupců mistrů pivovarských bednářů. V Pivovarském muzeu ve Veleslavínově ulici v Plzni je do konce května otevřena velmi zajímavá výstava „Starobylé řemeslo bednářské“. Její návštěvu doporučuji všem, kteří mají zájem se dozvědět zajímavosti o tomto dnes již skutečně velmi vzácném řemesle,“ vysvětlila Jindřiška Eliášková, manažerka cestovního ruchu a historického dědictví společnosti Plzeňský Prazdroj.

Prazdroj doslova hýčká bednářský um nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem vyráběným s pomocí moderních technologických zařízení.

Bednářské umění již od 8. století

Počátky bednářského řemesla se datují od 8. století a ve středověku bývalo tzv. čestným zaměstnáním. Nemohl jej vykonávat syn metaře, kata či hlídače dřeva aj. I dnes si tato profese klade poměrně vysoké nároky. Plzeňský Prazdroj, jehož původní bednárna vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842, vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. Dnes pracuje v pivovaru 7 bednářů.

„Práce se dřevem, zvláště pak na dubových ležáckých sudech a kvasných kádích, je krásným tradičním řemeslem a určitě mě těší dnešní pasování na bednáře. Od starších kolegů je ale v této těžké poctivé práci stále co se učit,“ svěřil se jeden z nových bednářských mistrů Ladislav Brůha. „Oba, já i Láďa, jsme vyučení truhláři, práce se dřevem nám učarovala už dávno, ale bednařina, zvláště ta pivovarská, je vzácné a starobylé řemeslo. Proto jsme se pro něj rozhodli. A že je s ním spojena i spousta dřiny – no, je to opravdu chlapská práce“, dodal s úsměvem Karel Hofman.

Samotné dřevo, z kterého se sudy a kádě vyrábějí, podléhá přísnému výběru. Na výrobu pivních sudů se používá výhradně dubové dřevo, přičemž porážené duby musí mít v průměru více než 70 cm a do výšky 10 m nesmí růst větve. Duby se těží v místech, kde je tvrdší podloží a stromy rostou pomalu. Minimální přírůstek, tedy letokruhy blízko sebe, je důležitá vlastnost dřeva, aby sud neprotékal. Nejvhodnější doba těžby je v zimě: ve fázi vegetačního klidu neobsahují stromy tolik mízy. Než se dřevo použije na výrobu sudů, musí schnout přirozenou cestou v tzv. štosech minimálně 6 let.