Růžová vína jsou stále oblíbenější. Kde se vzala a jaká jsou?


Mnoho lidí neví, co si o růžových vínech myslet. Může za to jednak jejich neukotvené postavení někde mezi víny červenými a bílými, jednak staré pověry, že růžové víno vzniká slitím nekvalitního červeného a bílého vína. Původ růžového vína je přitom zcela jiný. Říká se, že růžové víno začíná svůj život jako víno červené, ale prožívá ho jako víno bílé.

Historie sahá až do středověku

Růžová vína nejsou ve vinařském světě žádnou novinkou. Výroba vín zabarvených dorůžova probíhala na Moravě již v 16. století. Výrobu růžového vína popisuje Josef Šimáček v knize Vinařství, která byla vydána v Praze roku 1888.

V dnešní době je růžové víno stále populárnější. Jeho největším evropským výrobcem je Francie, kde růžová vína tvořila vždy alespoň desetinu celkové produkce vína. V roce 2008 zde ale rosé poprvé v historii překonalo v oblíbenosti bílé víno a posunulo se na druhé místo za tradiční preferované červené.

Speciální postup výroby

Růžové víno, neboli rosé, se nejčastěji vyrábí z odrůd modrých hroznů metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). Rmut z modrých hroznů se nechá naležet zpravidla jen 4 až 6 hodin, aby se ze slupek uvolnilo pouze málo červeného barviva. Pak se mošt od slupek oddělí a dále je s ním nakládáno stejně jako při výrobě bílého vína. Takový výrobní postup propůjčuje růžovým vínům jejich tolik žádaný mladý esprit.

Svěžest, která se od růžového vína očekává, vyžaduje potřebný podíl kyselin. Ty zráním hroznů ubývají. Navíc čím vyšší ja cukernatost použitých hroznů, tím se barva vína posouvá do méně atraktivních nahnědlých tónů. Proto vinaři volí krátkou maceraci, která dává vzniknout svěžím vínům lehčího charakteru a výraznější chuti.

Odstínů může být celá řada

Růžová vína se vyrábí z celé řady modrých odrůd. V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sawignon. Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů – od sladce malinových tónů, přes jemné lososové a pomerančové až po temně cibulové nebo dokonce téměř fialové odstíny. Záleží na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování.

Růžové víno není určeno k archivování. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Rosé by mělo být při servírování vychlazeno na teplotu od 8 do 12 stupňů. Může se podávat dokonce přímo na ledu či namícháno v koktejlech. Nesmí se ale přechladit.