Komerční sdělení.

Při pohledu na statistiky je jasné, že co Čech, to pivař. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven sice v roce 2017 klesl počet vypitých piv na hlavu na 138 litrů, což je nejméně za posledních padesát let, ale přesto nemáme přemožitele. Naopak se zdá, že se v zahraničí těšíme úctě. Naši němečtí sousedé vnímají Českou republiku jako pivní ráj a nepokrytě nám závidí stovky minipivovarů. Pro zajímavost: Německo je v celosvětovém žebříčku konzumace na čtvrtém místě. Druhá je Namibie, třetí Rakousko.

Při návštěvě některého z více než 440 pivovarů pravděpodobně narazíte i na pár německých turistů. Česká republika se pro milovníky zlatavého moku stala atraktivním turistickým cílem a v budoucnu bude ještě přitažlivější. Podle odborníků je na trhu stále dost místa pro další podniky.

Zatímco v Německu připadá jeden minipivovar na 50 tisíc obyvatel, v České republice na pouhých 20 tisíc. Malé pivovary vznikají i v obcích s několika málo stovkami obyvatel. Jedním z nich je například minipivovar v obci Chříč. Zdejšího pivo Pazdrát si pochvalují místní i přespolní. Prodává se také v Praze a zmínil se o něm německý Süddeutsche Zeitung.

Boom restauračních minipivovarů začal před několika lety a podle prezidenta Českomoravského svazu pivovarů Jana Šuráně by mohlo v České republice do deseti let přibýt až tisíc dalších podniků, které se bez problémů uživí. Rozvoj minipivovarnictví by mohli zbrzdit pouze zákonodárci. Restrikce v podobě EET, kontrolního hlášení či zákazu kouření provozovatelům varen příliš nenahrávají.

Co se týče celkového podílu na trhu, minipivovary uvaří 400 tisíc hektolitrů piva, což odpovídá pouhým 2 %.

Pokud se počet minipivovarů skutečně přehoupne přes „magickou“ tisícovku, dostaneme se na stejný počet jako před 130 lety. Tehdy se o výrobu piva v Česku staralo kolem osmi set podniků.