Český svaz pivovarů a sladoven spolu s nejvýznamnějšími subjekty působícími v českém pivovarství a sladařství založil Sdružení právnických osob pro podporu Českého piva. Cílem sdružení je založení Nadačního fondu České pivo sládka Františka O. Poupěte. Posláním a účelem fondu je podpora a ochrana výroby piva v České republice jako součásti národního kulturního dědictví, a to s cílem zachování historických senzorických vlastností Českého piva a surovin pro jeho výrobu.

Fond bude shromažďovat prostředky od výrobců piva a sladu a dalších subjektů, např. Ministerstva zemědělství ČR, Evropské komise (DG Agri) atd. Předsedou sdružení se stal Ing. Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, a. s.

„Považuji za významné, že se největší výrobci sladu a piva u nás shodli na tom, že České pivo jako světově uznávaný fenomén je třeba nejen zachovat pro další generace, ale též je dále rozvíjet pro jeho jedinečnost,“ řekl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Ne všichni si totiž uvědomují, že pokud chceme specifika Českého piva udržet, je třeba vkládat do jeho budoucnosti finanční prostředky nezbytné k financování základního výzkumu. Tak podpoříme dlouhodobou udržitelnost Chráněného zeměpisného označení České pivo,“ doplnil František Šámal.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo bylo v prosinci 2008 schváleno komisařkou Evropské komise pro zemědělství. Předcházela mu intenzivní a dlouhá diskuse českých sládků, kteří v letech 2002–2004 hledali jednak definici a jednak způsob, jak ochránit naše pivo např. před jeho napodobeninami. Např. že by někdo mohl vyrábět nekvalitní pivo v ČR a vydávat je za české pivo nebo je vyráběl v zahraničí a vydávat je rovněž za české pivo. Podle podmínek schváleného CHZO České pivo musí místní výrobci z vymezeného území u nás k vaření takového piva používat nejméně 80 % sladu ze schválených odrůd se specifickými vlastnostmi a specifikovaným množstvím českého chmele.

„O světovou pověst českého piva se vedle vysoké odbornosti všech, kteří se na jeho výrobě podíleli a podílejí, a unikátní technologie zasloužily hlavně kvalita sladovnického ječmene a chmele z vymezeného území a výhodné podmínky pro jejich pěstování,“ uvedla Ing. Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Odrůdy sladovnických ječmenů, podobně jako klony českého chmele musí být neustále obměňovány, neboť mají limitovanou životnost. Proto je třeba v oblasti jejich šlechtění, zkoušení a ověřování, na němž se mimochodem významnou měrou podílí české výzkumné ústavy, dlouhodobě výrazně navýšit objem finančních prostředků,“ dodala Věra Hönigová.