Lidé se stále víc orientují na kvalitu. To pro výrobce vín obsahujících oxid uhličitý znamená jediné – viditelně stoupá produkce jakostních šumivých vín neboli sektů, což potvrzuje i jejich největší tuzemský výrobce společnost Bohemia Sekt. Čtěte také: Bohemia Sekt je nejlepším vinařstvím České republiky

S počtem prodaných lahví lahodného moku ovšem roste i potřeba odpovídajících informací, a to jak pro spotřebitele, tak pro obchodníky, sommeliéry a vůbec všechny, kteří přijdou s hotovými produkty do styku. Proto se podívejme, co se pod etiketami šumivých a perlivých vín vlastně může skrývat.

Podobně jako se vyvíjejí chuťové buňky konzumentů, prochází změnami i české vinařství. Dvojnásob to platí pro období po vstupu Česka do Evropské unie, které výrazně poznamenalo legislativu upravující výrobu vína. Přesto je nesporným faktem, že mnohé, i veskrze přelomové změny doposud nepřešly do obecnějšího povědomí.

Nejsou bublinky jako bublinky

Ještě podle starého zákona o vinohradnictví a vinařství z roku 2000 nebylo myslitelné, aby do kategorie šumivých vín spadala i vína dosycovaná oxidem uhličitým, která vládnou spíše samostatné kategorií vín perlivých. S novým zákonem z roku 2004, jehož součástí jsou i evropské normy, to už možné je – na rozdíl od „klasických“ šumivých vín se tyto produkty vyrábějí pouze ze stolního vína a bez účasti druhotného kvašení.

Ačkoli jsou odlišnosti mezi oběma druhy markantní, výchozí poznávací charakteristiku musejí mít všechna šumivá vína stejnou: po otevření nádoby při 20 °C vykazuje přetlak způsobený oxidem uhličitým nejméně 3 bary.

Vedeme-li pomyslný řez napříč šumivými víny, která nejsou uměle dosycována, tedy u nichž oxid uhličitý pochází výhradně z prvotního či druhotného kvašení primární suroviny neboli kupáže (tou je například víno či hroznový mošt), bude naším vodítkem především obsah alkoholu a doba výroby.

Pro šumivá vína bez dalších přívlastků je typický nižší podíl alkoholu, a to jak v kupáži (nejméně 8,5 % objemových), tak ve výchozím produktu (nejméně 9,5 % objemových). Také celková doba výroby obvykle nepřesáhne 3 měsíce.

Sekty patří mezi spotřebiteli k nejoblíbenějším

O stupeň výše, co se týče technologické náročnosti zpracování, si stojí jakostní šumivá vína, tedy sekty. Díky jejich jedinečných chuťovým vlastnostem a originálním způsobu perlení jim patří největší přízeň spotřebitelů.

Oproti šumivým vínům bez přívlastku vykazuje kupáž sektů minimálně 9 % objemových alkoholu a celkový obsah alkoholu v hotovém výrobku nejméně 10 %. Mimochodem, o procenta alkoholu u šumivých vín obecně se „stará“ kromě jiných přísad zejména tirážní likér, který kupáži dodá přesně takové množství cukru, aby kvašením vznikl potřebný tlak.

Unijní předpisy u těchto sektů zpřísnily dobu zrání, která se tak dostala na úroveň dalšího druhu sektů – jakostních šumivých vín stanovené, dříve vinařské oblasti (s.o.). Jejich typickým domácím představitelem je Chateau Bzenec brut, ve Francii pak pravé šampaňské, vyrobené výhradně z hroznů pěstovaných v přesně vymezené oblasti Champagne.

Čtěte také: Šampaňské a jahody? Víme, jak na to

Zákony praví, že doba výrobního procesu jakostního šumivého vína i jakostního šumivého vína s.o. činí nejméně 6 měsíců při kvašení v tancích a nejméně 9 měsíců při kvašení v lahvích (Bohemia Sekt Prestige či Louis Girardot). Kromě hlediska původu hroznů tkví hlavní rozdíl mezi oběma sekty v tlaku, který v případě sektů stanovené oblasti musí vykazovat nejméně 3,5 baru.

Výčet druhů sektů by nebyl úplný, kdybychom se nezmínili o aromatických jakostních šumivých vínech (včetně těch s přívlastkem s.o.). U nich je třeba si zapamatovat hlavně to, že se vyrábějí kvašením prvotní kupáže jen některých odrůd, například Tramínu červeného nebo Müller Thurgau, a dále, že jejich výroba musí probíhat nejméně jeden měsíc. Výsledný tlak oxidu uhličitého a celkový obsah alkoholu zůstávají stejné jako u jakostních šumivých vín.

Perlivá vína jako samostatná kategorie

Úplně odlišnou kategorií vín s obsahem oxidu uhličitého jsou již zmiňovaná perlivá vína. I v jejich případě ale unijní předpisy mírně zamíchaly kartami. Kdo v minulosti charakterizoval perlivá vína jako stolní vína dosycená CO₂, měl by dnes pravdu jen napůl. Současné přepisy totiž do této kategorie řadí také vína s „vlastním“ oxidem uhličitým, jemuž bylo, zjednodušeně řečeno, zabráněno při klasickém kvašení uniknout.

Pokud tedy u těchto produktů chceme zdůraznit nějaké rozdíly od šumivých vín, musíme vyjmenovat nižší tlak, který činí nejméně 1 a nejvýše 2,5 baru, a nižší celkový obsah alkoholu – nejméně 9 % objemových.

Příznivci dobrého pití a společenské zábavy však dobře vědí, že jemné řetízky bublinek kvalitních sektů nemůže sebelepší perlivé víno nahradit. I proto sektům zřejmě dál zůstane královská koruna vyjadřující majestát nad říší vín, jejichž nejviditelnějším atributem je mámivé perlení.

Shrnutí