Výroba piva byla známa již ve starověku. Oproti dnešku bylo však jeho využití mnohem širší. Využívalo se nejen k pití z důvodu nízké kvality samotné vody, ale i k léčbě chorob nebo uctívání zesnulých. Poznamenává to ve své knize Pivovarnictví spisovatel Ladislav Chládek.

Čtěte také: Pivo ve starověku? Kašovité a pilo se slámkou

Pivo jako hodnotný dar

Zlatý mok byl v minulosti uctíván více než dnes. V době starověkého Egypta (přibližně 2500 let před Kristem) pivo dostávali chrámoví kněží a studenti jako dary od věřících a příbuzných, a nechybělo tak ani při bohoslužbách. Pivo bylo také přikládáno do hrobů zesnulých. Při pohřbu faraona se dokonce připravovaly 4 druhy piva, které doprovázely mumifikovaného panovníka na posmrtné cestě.

Každý vařil pivo doma

V tehdejší době si však pivo vyráběl každý doma. Řemeslníci a další pracovníci dokonce dostávali dovolenou, aby si jej mohli navařit. Neexistovaly totiž ještě velké pivovary. Ne každé pivo se však v tehdejších primitivních podmínkách povedlo. Zkyslé či jinak zkažené pivo dostávali k pití otroci. I tak ale bylo pivo za tehdejších hygienických podmínek podstatně chutnější než voda.

Pivo lékem na řadu chorob

Pivo se také přidávalo do léků, pomáhalo proti zácpě, parodontóze, při uštknutí štírem a dalších chorobách, kde bychom dnes jeho léčebný účinek asi nečekali. Alespoň část prospěšných účinků pivu však zůstala a tak i zlatý mok současnosti působí příznivě na naše zdraví. Čtěte také: Proč pít pivo? Budete šťastnější

-lm-